Stříhat nebo nestříhat stromy? Toť otázka.

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)
Nechci pravidelně stříhat nebo řezat  nebo prořezávat stromy. Opravdu nechci. A nebudu. Velmi mne ovlivnila kniha pana Svobody a především také přístup mého dědy, který stromy "nechával prostě růst". Zároveň ale teď na jaře budu muset vzít zahradnické nůžky a zakousnout je do větví právě zasazených stromků. A s Vámi jsem se chtěla podělit o to, proč se na celou věc se stříháním nekoukám s klapkami na očích a na krátkou dobu musím ustoupit ze svého svérázného postoje.

O stříhání stromů

Když pominu nepodložené rádoby pravdy o střihu stromů ("lepší vzhled" je věc názoru, stabilní zdraví stromu stříhání nepřinese a že by si strom bez každoročního střihu neporadil také obecně neplatí), zbude mi stručné pro a proti:

Proti pravidelnému stříhání/řezání stromů:
  • střihem se do ran mohou dostat choroby a strom může i zahnívat
  • ze zastřižených míst hustě vyraší slabé výhony, které se potom snadno polámou

Pro pravidelné stříhání/řezání stromů:
  • mělo by zajistit větší úrodu
  • zahustí korunu stromu, aby nebyla moc řídká

Nemá smysl si do zahrady pořídit vysokokmen na velmi vzrůstné podnoži (myšleno tedy strom, který chce být a bude hodně hodně velký) a snažit se jej stříhat, aby vypadal jako malý zákrsek. Správný výběr stromů, druhů či podnoží s ohledy na místo v zahradě je základ.

Pan Svoboda je zastáncem zpravokořeňování (strom roste, jak mu "kořeny narostly"), což chce spoustu času. A tak si většina lidí, včetně mě, spíše zodpovědně vybere v zahradnictví či eshopu vhodný stromek a koupí si jej. A v tom je ta potíž stříhání. Přišlo mi totiž místo vysokokmene se zapěstovanou korunkou toto:


Jedná se o tzv. sazenici s předčasným obrostem. A je dobře, že ji takto posílají, neboť má mnohem větší šance, že se dobře ujme. Jen si z ní musím střihem ten vysokokmen vyrobit.
A také jsme si dovezli 4 metrovou lísku se zapěstovanou korunkou, která měla celkem (z laického pohledu) malý bal, navíc s useknutými kořeny. A prodejce mi vysvětlil, že pokud ji neostříhám, tak mi všude vyrostou jen malé slabé větvičky a celkově líska velmi zeslábne, protože malé kořeny nebudou tolika větvím stačit.

Takže jsem chtě nechtě nucena tyto mladé stromky jednou ostříhat. Proč? Protože 1) potřebuji na zahradě mít opravdu vysokokmeny a 2) stromky by po předsazení a zkrácení kořenů nebyly schopny vyživit všechny větve.


Kdy to budu muset udělat?

Stromky jsme zasadili na podzim (prý vhodnější doba pro správné ujmutí stromků). Na jaře, ještě než se z pupenů vyklubou listy, tedy asi nejlépe v březnu je musím razantně ostříhat. Obvykle se prý začíná stříhat i v půlce února, pokud přešly ty největší mrazy.

Jak to budu muset udělat?

(zdroj obrázku: http://www.sxc.hu)
To ještě nevím. Mohu si zaplatit zahradníka, který střihu stromů rozumí. Jen si nejsem jistá, jestli bude rozumět i mému přání již dále stromy nestříhat. Je možné, že je zastřihne tak, že budou potřebovat střih ještě dalších pět let. 
Nebo to mohu zkusit sama například podle návodu: http://prodejstromku.cz/clanek/jarni-rez-ovocnych-prostokorennych-stromku/. Ten mi zatím jako jediný přijde srozumitelný i pro laika. Každopádně zatím nemám ani pořádné správné nůžky a ani ošetřovací hmotu na rány.


Uff, doufám, že to ty moje stromky vůbec přežijí a doufám, že už jim potom žádnou takovou hroznou věc (střih/řez) už nebudu muset udělat.


Zajímavé čtení o neřezu stromků: http://www.ekozahrady.com/nerez_ovocnych_stromu.htm. Další návod na střih stromků pro laika: http://prodejstromku.cz/informacni_letak_prodej_stromku.pdf

Doplnění po letech: Za ty roky jsem zjistila, že střih je ještě potřeba i v jiných případech. Když má mladý strom najednou dva konkurenční výhony a rostl by do tvaru, který by se potom snáze mohl rozlomit. Taky vinná réva se prostě musí pro účel plodů stříhat každý rok. Převislé moruše vzhledem k udržení zapěstovaného tvaru také potřebují střih. Stříhám živý plot a nějaké keře, aby kolem nich šlo procházet. Stříhám ve vhodnou dobu větve některých stromů právě taky kvůli tomu, aby kolem nich šlo procházet. Střihem vytvářím z některých keřů a stromů ty vícekmenné. No a střih vyžaduje i broskvoň, která plodí na jednoletých výhonech...  snažím se k tomu přistupovat s rozumem a stříhat jen tam, kde je to opravdu nutné a potřebuji to a strom to zvládne.

Sdílení:

2 komentářů

  1. Na staré zahradě jsem měla stromy vysazené dědou a pradědou cca 50-60 let staré. Vše vysokokmeny. Rostly po svém. Děda sem tam uřízl uschlou větev. Já v tom taky tak pokračovala. Stromy rodily jeden rok víc, jeden jméně. K některým jsem zasadila pnoucí růže. Vedle soused během 20-ti let dvakrát obnovoval roubované zákrsky.
    Teď na nové zahradě jsou taky šílené zákrsky co potřebují "upravit". Dominantou malého sadíku je však obrovská stará jabloň - vysokokmen . Rodila v loni a předloni hromadu obrovských jablek. Každý kdo přišel, mi řekl, ať ji skácím. Já ne. To je to nejhezčí z celého sadu. V létě dávala pěkný stín. Máme pod ní zatím malé posezení.

    OdpovědětVymazat
  2. Jé, to je krásné mít takovou jabloň. Je skvělé, že jste se nenechala přesvědčit na to skácení, když strom ještě plodí a je zdravý.

    OdpovědětVymazat