Ať jim nejde o život – aneb správné krmení ptáků

Přikrmování ptáků někdy připomíná hurá akci, kdy lidé bez rozmyslu koupí krmítko a používají je jako odpadkový koš až do jara. Když to člověk neumí, přikrmovat by raději ptáky neměl. Právě proto ještě sama na zahradě ani jedno krmítko nemám. Jednoduše jsem doposud nevěděla, jak na to. A teď se chci podělit o to, co jsem zjistila.
(Zdroj obrázku: http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303)

Jednoduše a přirozeně

Nejlépe se ptáci nakrmí sami, pokud jim vysadíte ty správné keře. Na keřích jim potrava zůstane čerstvá, nezkažená a navíc je keře chrání před studeným větrem. A nemusíte řešit vhodné dávkování a načasování a hygienu.
Ptáci rádi mlsají plody rakytníku, šípky, dřínky, plody hlohu, mohonie, bezu, jeřabin, ptačího zobu, pámelníku, břečťanu.  Dále vysazujte dřišťály, svídy, střemchy, muchovníky, habry či lísky.

Dokonalá ptačí samoobsluha (zdroj obrázků: http://www.goodwp.com/  , http://lichtyears.wordpress.com/)
Přirozeným krmítkem jsou také slunečnice, které ponecháte na zahradě "nesklizené", či bodláky, lopuchy, lebedy nebo pelyněk někde v rožku zahrady.

Když už krmit, tak ve správný čas

Články se zásadně rozcházejí v tom, kdy vlastně ptáky přikrmovat. Někteří velí, že nikdy, protože výzkumy v poslední době ukazují, že to má negativní vliv na páření na jaře (povídání o výzkumu sýkorek v Oslu). Navíc dáváte šanci i oslabeným jedincům, někdy i nemocným, kteří by jinak v přírodě nepřežili. Na druhou stranu výrazně ubylo přirozených prostředí (remízky, mokřady, statky a stodoly), takže práci mají omezený prostor, kde potravu mohou hledat, a krmení může pomoct.
Jiné články udávají jako dobu krmení říjen až duben. To ale není nejlepší nápad, v říjnu i listopadu je často dost potravy, v dubnu už by měli mít k dispozici larvy. Pokud ptáci dostanou potravu v krmítku, nebudou tolik jíst škodlivý hmyz, od kterého mají vaši zahradu čistit. A navíc se odnaučí starat se o sebe sami.

Podle mne je dobré k tomu přistupovat se zdravým selským rozumem. V dřívějších dobách lidé ptáky také nekrmili od podzimu do jara (kde by vzali tolik drahého krmení), ale pomohli jim jen v té největší zimě. Takže krmit je nejlepší v době, kdy je krajina pokrytá vysokou souvislou vrstvou sněhu (tedy není kde hledat potravu) a teploty se navíc drží dlouhodobě pod bodem mrazu .

Jak krmit

Krmivo můžete jen obyčejně vysypat na vhodné místo na zem (tzv. zásyp), mnoho druhů ptáků je na to zvyklých. Kvůli hygieně ale místo pravidelně střídejte. Nebo využít krmítko, či zavěsit na strom různé lojové koule, šišky, zobání, celé slunečnice. Ale pozor, pokud budete krmit ptáky v pravidelnou dobu, pravidelný čas, pravidelnou dávkou, tak si na to zvyknou a budou se spoléhat na plné krmítko a nebudou si hledat potravu jinde. Osobně jsem tedy pochopila, že je dobré čas a rozestupy krmení i dávku měnit.

Čím krmit a čím nekrmit

Nejlepší na krmení jsou slunečnicová semínka (ta žíhaná, přirozená, neloupaná), ideálně v celých terčích. Poskytují hodně živin a mnoho ptáků je preferuje. Na krmítko můžete ještě přidat i proso, konopné semínko, mák, lněné semínko, řepku, pohanku a drcená jádra vlašských a lískových ořechů. Pokud tam některá semena zůstávají, už je nedávejte.

(zdroj: http://www.sxc.hu)
Problém je ale s kvalitou semen. Neberte ta ze levná ze zahraničí, mohou obsahovat semena nevhodná pro naše ptactvo (např. ambrosie, vyvolává alergie), navíc mohou být žluklá. Našla jsem i tip, že klasický mix pro ptáky v obchodech je snad téměř vždy žluklý, takže se spíše doporučuje kupovat buď zob pro kanáry ze zverimexu (má větší obrat, nebude žluklý), nebo semena ze zdravé výživy (lze takto sehnat například len a mák).

Dále lze krmit i jinými věcmi, konkrétněji si můžete dohledat v odkazech níže. Ale například ovesné vločky musíte zkrmit do 48 hodin po otevření sáčku, jinak zoxidují a ptákům nebude dobře (tip z článku Krmení je umění). Přemrzlá jablka prý asi taky ptákům nedělají vždy dobře. Lůj pro sýkorky nedávejte při teplotách nižších než -10°C (prý se srazí ptákům ve střevech). Mnozí ptáci ocení maso, nejlépe ale odřezky rybího, myši či libové kuřecí. Prase ani krávu by si ptáci v přírodě neulovili, takže jim jejich maso rozhodně nenabízejte. A pozor, aby se nezkazilo, krmení masem se musí umět.

Co ptáci nesmí? Rozhodně nesmí sůl, jediné zrnko soli může být smrtelnou dávkou pro malé ptáčky. Tedy určitě nedávejte ptákům žádné drobky pečiva, všechno pečivo u nás obsahuje sůl, i když není viditelná. Navíc kvasnice nedělají ptákům vůbec dobře. Dále by ptáci neměli pražené ořechy (tedy žádné buráky, ani ty "ve skořápce", jsou totiž také často pražené) a samozřejmě nic tepelně upraveného z kuchyně, žádné zbytky a hlavně nic žluklého, plesnivého nebo zkaženého.

Pokud vás krmení ptáků nějak hodně chytne, můžete jim sušit plody bezu, dřišťálů, kalin, rybízů, rakytníku. Ale pozor, myslete na to, že pokud keře hodně vysbíráte, tak jim vlastně ubíráte přirozenou potravu.

A teď konečně o samotném krmítku

Pokud se rozhodnete vyrobit nebo koupit krmítko, přemýšlejte u toho. Ptáci potřebují prostor, aby se moc netísnili, ale u příliš velkého krmítka vytlačí velké druhy ty malé. Krmivo musí být v suchu, proto mají krmítka pořádné stříšky a některá i odtok (pro případ, že silně sněží a fouká). Při umístění krmítka také přemýšlejte, třeba taková kočka či kuna dokáže šplhat a skákat, takže se doporučuje dát krmítko 1,5 metru nad zem a 2 metry od nejbližšího kmene či silných větví.
Krmítko nejlépe umístěte blízko trnitého keře (hloh, trnka, dřišťál), aby se ptáci měli kam schovat před nebezpečím. Zároveň by ale ptákům měl zůstat výhled do okolí, aby to nebezpečí vůbec měli šanci vidět.

A podstatná, byť často opomíjená věc, je pravidelná péče o krmítko. Každý den odstraňujte kazící se zbytky krmení a trus ptáků. Dvakrát za měsíc je umyjte horkou vodou, abyste zničili zárodky nemocí. Pokud to neuděláte, tak se akorát budou mezi ptáky šířit nemoci.

Jídlo bychom měli, a co voda?


Tak o vodě pro ptáky jsou na internetu hodně rozporuplné názory. Někteří podporují pítka a koupátka (i já), jiní tvrdí, že to ptákům škodí. Asi to pořádně prozkoumám a sepíšu na samostatný článek.


Články o krmení ptáků:
http://www.ireceptar.cz/zvirata/ptaci/jak-nejlepe-krmit-ptacky-na-krmitku/
http://www.fithall.cz/rest/magazin/1072-50-bydleni-a-zahrada/3295-ptaci_krmeni.html
http://www.csop.cz/index.php?cis_menu=1&m1_id=1002&m2_id=1058&m3_id=1135&m_id_old=8094
http://www.ceskestavby.cz/clanky/krmitka-udrzi-v-zahrade-zivot-20329.html
http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/ptaci-sul-jim-nosi-smrt-z-buchet-je-boli-52ba.html
http://www.veronica.cz/?id=437
http://vtm.e15.cz/aktuality/zimni-krmeni-ptakum-vadi
http://jaroslavpetr.bigbloger.lidovky.cz/c/171362/Nekrmte-ptacky.html
http://zivotosprava.cz/index.php?akce=clanek&id=23
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-patri-na-krmitko
http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/co-sypat-ptackum-do-krmitek-nejlepsi-jsou-slunecnice-a-vlasske-orechy
http://www.plzenskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/pri-krmeni-ptaku-pozor-na-trichomonozu/
http://www.velkaepocha.sk/200812186724/Jak-spravne-krmit-ptaky.html
http://cso.cz/index.php?ID=42
http://www.osel.cz/index.php?clanek=3495
http://operenci.cz/threads/489-je-možné-krmit-ptáky-praženými-ořechy
http://www.veslavkove.cz/priroda/ptaci-v-zimne-a-jejich-prikrmovani.aspx

Obrázky:
Fibster, Bird feeder visitor, via http://www.freeimages.com/photo/chickadee-1345303

Sdílení:

2 komentářů

  1. Článek je hezký ale zase čtu o té soli to je přece úplný nesmysl odjakživa se na náměstích krmili holubi společně s vrabčáka všem co člověku odpadne od ruky od rohlíky po sušenky a rozhodně na tom žádný vrabčák neumřel To by tam totiž za chvíli žádný nebyl takže o tom hrnku soli bych se asi přela.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Opravdu na tu sůl pozor, vizte článek nadace Veronica: https://www.veronica.cz/zimni-krmeni-ptaku

      Cituji: "Sůl je ve větším množství jed, pro ptáky velikosti čízka je smrtelná dávka jedno zrnko soli, kterou se posypávají rohlíky. Dále by se na krmítka i vodním ptákům nemělo dávat nic kořeněného, odpadky z kuchyně apod. To ale tak úplně neplatí pro havrany - maji velmi rádi odřezky masa a šlachy, i když byly třeba vařené v solené vodě. Jsou přece jen větší a trošku soli snesou. Stejně tak kachny a labutě - těm se navíc sůl ve vodě rozpustí a zředí."

      Na zahradě nekrmíme holuby a labutě, nýbrž právě drobné ptactvo, pro které je sůl opravu nebezpečná.

      Vymazat